Proč konsolidační balíček nemůže fungovat
Kdekdo si stěžuje, jak to „zase vláda nezvládla“, že konsolidační balíček bylo možno udělat tak, či onak, v zásadě každý se snaží přihřát svou polívečku a stěžuje si na to které zvýšení daně, které postihne zrovna jeho.
Konsolidační balíček hledá další peníze, kterých si vláda už tak bere dost. A jen příliš málo šetří peníze, kterých vláda rozhazuje až moc. O tom žádná. Ale jedna věc mi v té vlně kritiky pořád chybí.
Chybí totiž racionální posouzení, k čemu balíček skutečně povede. Kritika proti balíčku je veden emocionálně: To se mi nelíbí, to je nemorální, to a to je fuj! A jo, je to pravda, jenže… jenže emoce proti číslům nefungují. To, co bychom měli zdůraznit na prvním místě, je, že balíček po finanční stránce nebude fungovat. Tedy ne tak, jak vláda předpokládá.
Abychom si rozuměli, musím zde připomenout rok 2012. Tehdy se globální ekonomika sotva vyhrabala z hluboké finanční krize z let 2008-2009 a většina zemí světa už poměrně hladce rostla. Ne tak Česko. V roce 2012 totiž došlo ke zvýšení daní v rámci „daňového balíčku“. A šup, byli jsme zpátky v recesi. Proč to zmiňuji dneska? Protože konsolidační balíček české vlády hrozí znovu provést to samé – hrozí ještě víc zpomalit stávající titěrný růst.
A jak to souvisí s tím, že balíček nebude fungovat tak, jak vláda od něj očekává? Již jsme na tomto místě mluvili o tom, že balíček zhruba ze dvou třetin sahá na stranu příjmů a jen asi ze třetiny na stranu výdajů. A že je to špatně, že se mělo především škrtat ve výdajích, a nejvíc (i když nejen) v oblasti dotací. Nyní ovšem chci upozornit ještě na další neblahý efekt daňového balíčku.
U mnoha daní jsme se v České republice bez pochyb dostali již za vrchol takzvané Laffairovy křivky. Co to znamená: Když začnete zvyšovat nějakou daň, nejprve roste její výběr, ale jen do určitého bodu. Za určitým bodem již každé další zvýšení daňové sazby nevede k dodatečnému výběru, ale naopak k poklesu výběru.
Jedním z adeptů na překročení vrcholu Laffairovy křivky jsou například spotřební daně, s jejichž zvýšením se v daňovém balíčku také počítá. Právě na jejich příkladu si absurditu balíčku uvědomíte nejlépe. Vsadím se, že zdražení kupříkladu tabákových výrobků nepovede ke zvýšení daňového výběru, ale naopak k poklesu a současně ke zvýšení dovozů třeba z Polska a k rozšíření nelegálního trhu. Vzpomínáte například na metanolovou aféru a mrtvé? Jedním z viníků tehdy byla právě vysoká spotřební daň…
Je opravdu možné, že by si vláda neuvědomovala, že zvýšením daní vybere v mnoha oblastech méně? Nebo je to jen úhybný, zastírací manévr? Odpovězte si každý sám.
Ve výsledku tedy konstatuji, že konsolidační balíček nebude mít na veřejné finance takový finanční efekt, jaký je dnes prezentován, a současně ještě víc srazí současný ekonomický (ne)růst.
Jsou správná politická rozhodnutí, jejich finančním výsledkem je pravý opak toho, čím jsou veřejnosti prodávána, a která současně snižují hospodářský růst a snižují životní úroveň? Taky si odpovězte každý sám.