Politici vědí, jak pomoci. Ubližují vědomě.
Jsem daleká toho nekriticky adorovat ukrajinské politické vedení. Pravda je taková, že ukrajinský politický systém byl už před válkou odporný.
Oligarchové, obrovská korupce, pošlapávání lidských práv, drancování veřejných zdrojů, opovrhování osobní svobodou. Byť na začátku roku 2022 se Ukrajina stala obětí ještě řádově mnohem odpornějšího ruského politického zločinu, nikterak to nezmenšuje fakt, že už před válkou nesvobodný ukrajinský režim vyhnal do naší země tisíce Ukrajinců nejen za prací, ale i za svobodnějším životem. Ale jakkoliv mohu na ukrajinský režim nasazovat, jedno mu musím nechat: Náramně dobře ví, jak by se zemi dalo pomoci. Jenom to nedělal, dokud k tomu nebyl okolnostmi donucen.
Teprve až v březnu 2022 náhle ukrajinský parlament schválil za podpory prezidenta Volodymyra Zelenského opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Tato opatření krom jiného zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta pro všechny podniky s obratem nižším než deset miliard hřiven, což odpovídá asi 7,6 miliardy Kč. Sami si odpovězte, kolik podniků u nás má obrat do 7,6 miliard korun. Odpověď: Téměř všechny.
Tato dvouprocentní daň nahrazuje předešlou 20procentní daň z přidané hodnoty a 18procentní dani ze zisku. Přitom už dříve podle některých médií prezident Zelenský uvedl, že placení této nové rovné daně bude dobrovolné. Prý: „Pokud můžete, zaplaťte. Těm malým podnikům, které nemohou, však vláda nebude klást žádné otázky.“ De facto se tak jedná o odpuštění daní.
Ano, ukrajinský systém tváří v tvář smrtelnému nebezpečí věděl, jak zachovat podniky při životě. Byť sám nebyl ani omylem žádným výkvětem poctivosti či ekonomické prosperity, když šlo do tuhého, udělal tu jedinou rozumnou a správnou věc, kterou dělat mohl: Nechal lidi ekonomicky přežít tím, že jim odpustil daně.
Ví to skoro každý politik na světě, byť se současně taky skoro vždy tváří, že to neví: Daně jsou zlo. Daně jsou krádež, na kterou si stát udělal monopol. Nelze vytvořit víc tím, že vezmeme jedněm a dáme druhým, a část toho vycintáme po cestě. Nelze vytvořit dílo a prosperitu tím, že vezmeme takovým, kteří umí tvořit a vydělávat, a dáme těm, kteří neumí. Ale dokud není nejhůř, dokud jen maličko lidé přežívají, politici to nepřiznají a budou tvrdit, že čím víc budou lidi dusit daněmi a zákazy a příkazy, tím větší bude prý naše prosperita.
A tvrdí to s nehoráznou asertivitou a smějí se vám přitom do tváře. Šéfka Evropské centrální banky prohlásila, že prý břímě vyšších cen energií by měly nést vlády. To asi jako že by za dražší energie měl platit namísto lidí. Asi že by lidem měli dávat dotace. Nebo kýho výra. Což je ovšem sprostota nejtvrdšího kalibru, která dělá z lidí hlupáčky. Vždyť nic jako „břímě nesené vládou“ neexistuje, existovat nemůže, protože jakékoliv břímě, které „nese“ vláda, v realitě nesou daňoví poplatníci, které vláda nejprve obere o peníze, aby jim z nich následně mohla trochu vrátit na dotacích. Ale jen trochu – protože zbytek vyplácala na placení těch berních úředníků, kteří zázračnou operaci sebrání a zase vrácení části peněz zrealizovali. Daňový poplatník si nakrmil svého úředníka, který mu milostivě vrátil na energie část peněz z těch, které mu předtím sebral. Ale břemeno drahých energií přeci nese vláda, ne daňový poplatník, to dá rozum a to každý přeci vidí, protože vláda rozdává dotace!
Ministr financí Zbyněk Stanjura chce škrtnout všechny daňové výjimky, které se prý „státu nevyplatí“. (Já myslela, že stát je tu pro lidi a myslí především na to, aby se lidem všechny kroky státu vyplatily; ale teď mi pan Stanjura vysvětlil, že on si to myslí obráceně, že lidé jsou tu pro stát a konání lidí se musí vyplatit státu). Prý má zmizet daňové zvýhodnění investičních fondů, které jsou dnes daněny 5 procenty, a měla by jim být napařena daň devatenáct procent. Investiční fondy fungují ovšem na principech, kdy by taková daňová změna prakticky znamenala konec jejich podnikání v Česku. Pápá, investiční fondy.
Takže ještě jednou: Politici povětšinou, nemají-li IQ tykve, musí vědět a vědí, že ubližují. Protože když dojde na dřeň, moc dobře chápou, co musí udělat. Koneckonců už když začal covid, řešilo se u nás odpuštění nebo snížení daní. Oni prostě jenom nechtějí. Už si to připusťte.