Když se premiér chlubí cizím peřím

Pokud 13. 7. někdo šel pražskou ulicí na Na Příkopě, možná slyšel padat kámen ze srdce guvernéra České národní banky Aleše Michla.

Statistici totiž doručili centrálním bankéřům, vládě, investorům a široké veřejnosti zprávu, že tempo meziroční spotřebitelské inflace se vrátilo pod psychologickou desetiprocentní hranici.

Konkrétně za červen spotřebitelské ceny meziročně vzrostly o 9,7 % a už popáté v řadě tak zmírnily svůj růst. Proti květnu bylo meziroční tempo inflace slabší o 1,4 procentního bodu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v červnu vzrostly o 0,3 %. Slabší inflaci při listování ve statistice najdeme až v prosinci roku 2021, a to ve výši 6,6 %. Už v úvodu roku 2022 bylo tempo inflace katapultováno nahoru a od té doby jsme se potýkali s dvoucifernou inflací.

Technicky vzato, tohle zpomalování tempa inflace je způsobeno hlavně kvůli vývoji cen potravin a cen v oblasti bydlení. Většímu zpomalení tempa inflace ale dál vehementně brání především energie. Není to jen elektřina, jejíž ceny jsou meziročně vyšší o skoro čtvrtinu (24,6 %). To je vysvětlením, proč řadě domácností nyní přichází složenky s doplatkem u elektřiny, ačkoliv se jim podle elektroměrů v posledním roce podařilo snížit spotřebu.

Z mezinárodního pohledu to pořád není žádná sláva. Podle předběžných výpočtů v červnu takzvaný harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP), tedy mezinárodně srovnatelný index, dosáhnul v Česku meziročně 11,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu přitom meziroční změna HICP v červnu za eurozónu dosáhla 5,5 %. Inflace v eurozóně je tak v průměru o polovinu slabší než v Česku.

Jak tedy vidíme, inflace sice klesá, ale není to pořád žádná hitparáda; přesto to premiérovi nezabránilo, aby sebe a vládu pochválil. Bohužel se trochu minul cílem. Jestli někdo inflaci pozitivně ovlivnil, byla to česká centrální banka, a to rychlým a prudkým zvýšením úrokových sazeb a také příslibem udržení silné koruny.

Kdo naopak inflaci nejen v minulých měsících rozpumpovával, ale dokonce rozpumpovává pořád víc, to byla a je česká vláda. A to svým každodenním jednáním.

Vysoký schodek státního rozpočtu totiž rovná se více peněz v oběhu. A to se zase rovná větší inflace. Takže ten, kdo se chválí, je vlastně jedním z viníků vysoké inflace. Hodně vysoké. Vyšší než v okolních zemích. Je to ještě horší než připisovat si politické body za něco, co není vaší zásluhou. Je to připisování si politických bodů za průšvih, který za vás někdo cizí hasí, ale který jste současně sami způsobili.

NextBlog

Na nextBlogu naleznete nejen aktuální postřehy ze světa financí, ale téže zajímavé odkazy na věci, které nás zajímají a baví. Doufáme, že Vás budeme nejenom informovat, ale i bavit a téže vzdělávat.