PŘEPIS reakce Vladimíra Pikory pro Reflex:

OPTIMISTA Z POVINNOSTI

(V článku Zítra bude hustě sněžit v předcházejícím čísle Reflexu napsal viceguvernér ČNB M. Hampl, že Pikora předpovídá příchod krize jen proto, aby se při jejím příchodě nespletl. Reflex Pikoru požádal o reakci. Vláďova reakce je zde, původní text Hampla na který Vláďa raguje, následuje níže):

Popravdě řečeno, moc se mi nechce pouštět se do diskuse s centrálním bankéřem jednoduše proto, že přesvědčovat přesvědčeného je ztráta času. A kolega Mojmír Hampl přesvědčeným musí být – z principu.

Žádný centrální bankéř pochopitelně nemůže slyšet rád, když tvrdím, že to budou právě centrální banky, které přivolají příští krizi. Je to ale ještě mnohem komplikovanější Představte si, že by centrální banka najednou prohlásila třeba něco typu „Banky jsou v mizerném stavu, blíží se propad, jaký tu ještě nebyl…“ No co by se asi stalo? Veřejnost by pochopitelně vzala všechny anky útokem a začala vybírat peníze. Takže by se do problémů dostaly během pár hodin i banky zdravé. Tudíž centrální bankéři mají cosi jako „v popisu práce“ veřejnost uklidňovat. Nemohou jinak. Vlastně kdybych byl já centrálním bankéřem, musel bych mluvit podobně.

Naštěstí ale centrální bankéř nejsem, a tak si mohu dovolit říct, co si upřímně myslím. A co si myslím? Že i kolega Hampl musí mít drobné pochybnosti. Proč? Protože je můj spolužák. Dizertaci obhajoval skoro ve stejnou dobu jako já. Studoval dokonce stejné ekonomické směry jako já. A navíc je inteligentní. Takže mi z toho vychází, že jakékoliv pochybnosti prostě jen spolkne a coby kovaný centrální bankéř plní svou práci: mluví pozitivně.

Nicméně jak jeho tvrzení můžeme brát vážně, pěkně dokumentuje kupříkladu zmínka o mém členství v dozorčí radě. Kdybychom totiž brali jeho komentář vážně, museli bychom dojít k závěru, že patrně vůbec neví, jaké jsou účel a pravomoci dozorčí rady – a tomu sotva mohu věřit. A úplně jasné je, že prostě musí vědět o existenci bankovního tajemství – a že jej pochopitelně neporuším, byť mě k tomu nepřímo vyzývá.

Zkrátka to, že Mojmír Hampl cítil potřebu na mě reagovat, si vysvětluji tak, že článek asi byl dobrý, když vyvolal takové emoce. Panu kolegovi přeji vše dobré a hodně optimismu, protože koneckonců krize není nic tak strašného – naopak je možno chápat ji jako vítaný očistný proces. Vlastně by vše mohl brát spíš pozitivně – domnívám se totiž, že světová ekonomika očistnou krizi potřebuje jako sůl.

Chce-li někdo – třeba právě Hampl – vědět, co mě k tomu vede, pak jej zde nemohu uspokojit, protože na to je třeba slov mnohem víc. Nicméně odpovědi najde v mé knize Robot na konci tunelu (Pikora & Šichtařová) – v ní vysvětluji, proč je krize nevyhnutelná, proč bude typově odlišná od „běžné“ krize, proč je (překvapivě) žádoucí, proč centrální banky ztratily nad ekonomikami svou moc, i proč se jim to vůbec nemůže líbit. A proč na tohle konstatování logicky musí reagovat trochu podrážděně.

—————–

Aréna názorů – Mojmír Hampl:

Viceguvernér Hampl reaguje na téma reflexu o blížící se krizi

Zítra bude hustě sněžit

Vladimír Pikora napsal pro Reflex zajímavý text o rizicích možné příští finanční krize („Blíží se to“, č. 35/2017). Dovolím si k němu pár poznámek.

Velké finanční krize se vyznačují jedním společným znakem. Přicházejí v okamžiku, kdy je vůbec nikdo nečeká, články o jejich možném příchodu – jako ten v Reflexu – se nepíší a ekonomové před riziky prakticky nevarují. Proto jsou jejich dopady tak ničivé. Koneckonců nevybavuju si, že by pan Pikora něco tušil či říkal o přicházející krizi 2008. Již před nějakou dobou proto přešel na opačnou stranu a nyní varuje před krizí systematicky, aby se příště takříkajíc „nespálil“. Tuhle pozici ve veřejném prostoru jinak zabírají ekologičtí alarmisté děsící neměnnými prognózami o konci světa kvůli přelidnění či vyčerpání zdrojů. Mezi skutečnými ekonomy je však tato poloha zatím zastoupena řídce.

Pravda, Američan Nouriel Roubini nebo „doktor zkáza“ Marc Faber takto před blížícím se zhroucením finančního světa systematicky varují celá léta. Rouibinimu to vyšlo v roce 2008 – ale z praktického hlediska je to bezcenné. Pokud budete každé ráno předpovídat husté sněžení, někdy nutně budete mít pravdu. Ale oblékat podle takových předpovědí děti celý rok do školy bych vážně nechtěl.

Přehřívání

To vůbec nesouvisí s běžným hospodářským cyklem, který tady s námi byl a bude. Ekonomové se jen neshodnou v tom, kdo jej způsobuje. A zda třeba centrální banky či vlády tyto cykly zesilují či tlumí. Řekl bych, že může v různých okamžicích platit obojí.

Nepodceňuji v nejmenším signály přehřívání, nicméně před krizí jsme v naší zemi rostli o skoro 7 procent a mysleli jsme si, že máme na víc. Dnes všichni mluvíme vyděšeně o přehřívání a dýchavičnosti, když rosteme ani ne o 5 procent a kolega Pikora sděluje, že tohle přece nemůže trvat dlouho. Dle něj bohatneme nyní příliš a příliš rychle? Je zajímavé, jak se změnila očekávání o udržitelném bohatnutí naší země za necelých deset let.

Právě růst, bohatnutí a neexistence setrvalé deflace znamenají, že i vyšší absolutní dluhy mohou být nakonec snáz, ne hůře splatitelné. Neudržitelné zadlužování je samozřejmě problém. Je ale pikantní, že v jiných periodicích před dluhy „strašící“ pan Pikora napadá snahy ČNB bránit nárůstu neudržitelného dluhu na bydlení stanovením limitů na velikost úvěru k hodnotě zástavy.

Zvýšit úroky?

Dělají chyby centrální banky? Jistě, jsou v nich lidé. Ale též se umí z chyb poučit. Sláva světu, že neposlouchaly destrukcionistické rady, a že skutečně snížily úrokové sazby po roce 2008 a někde nakonec přistoupily i k nekonvenčním nástrojům. Anglosaský svět, který začal měnové uvolnění dříve, se z útlumu též dříve vyhrabal. Pokud by se z minulých finančních krizí v tomto centrální banky nepoučily, celý vyspělý svět by dnes vypadal jako Řecko. S deflací, krizí a letitým poklesem poptávky a produkce. K tomu klesající reálný příjem a lidé neschopní splácet své závazky. To se mohlo stát i u nás. Že k tomuto scénáři ve světě nedošlo, je nejen, ale do značné míry zásluha centrálních bank včetně té české. Jaký plán navrhoval Pikora? V krizi úrokové sazby zvýšit?

A drobnost závěrem. Kolega Pikora je nejen „nezávislým ekonomem“. Též má významné postavení v dozorčí radě státní České exportní banky, která řeší nemalé problémy se svými úvěry z minulosti. Ty nesouvisejí s měnovou politikou, ani stavem finančních trhů. Místo hraběcích rad centrálním bankám by mu slušela nějaká opravdu účinná doporučení, co s touhle existující ne hypotetickou hromádkou potíží své instituce dělat, když už jej právě za to stát platí. Na takový komentář se moc těším.

autor je viceguvernér ČNB